Čtenář v Promluvách o lásce poznává svou niternou a neopakovatelnou zkušenost, kterou však může díky pedagogickému talentu kard. Journeta roztřídit, uspořádat a zařadit na správné místo v naukovém systému. Tím se osobní zkušenosti lásky dostává jakéhosi řádu a potvrzení, že je v souhlasu s Duchem, který učí církev a vede k samotné Lásce. Kniha zároveň slouží jako výklad ke svazku Teologické sumy II-II, ot. 23-33 (O lásce a milosrdenství v Teologické sumě).