Kniha promluv otce Jana Evangelisty Urbana, které míval v rámci teologicko-pastoračního kurzu v létech 1969 - 1972 v Praze. Byly koncipovány pro kněze, ale jak se ukázalo, „jádrová témata“ téměř beze změn včleňoval do promluv pro sestry Apoštolátu i pro lékaře. Jsou to tedy i v jeho pojetí duchovní slova nejen pro kněze.Otec Jan zdůrazňoval ve své duchovní teologii jediné Kristovo kněžství uskutečněné ve vtělení - kříži - vzkříšení a aktualizované v Eucharistii, na němž mají účast všichni pokřtění a zvláštním způsobem ti, kteří řeholními sliby objali Kristův kříž a ještě specifickým způsobem následovníci svatého Františka, kterého si Kristus stigmatizací eminentně spojil se svým křížem a obětí. (z předmluvy Václava Ventury)